Dala jsem si den off. Od sítí, mailů, internetu. Telefon jsem vzala do ruky jen na pár fotek a telefonát s mámou. Užívala jsem si totiž svůj narozeninovej dárek. Byla jsem celej den na místě, kde je doporučeno telefon nemít. Teda jako mít ho zamčenej ve skříňce. Bylo to místo na útesu s dokonalým výhledem na lajnap, západ slunce. Místo, kde můžete jen bejt.
Nevěděla jsem co od toho dne čekat. Z počátku jsem byla dost nesvá, že jsem si nevzala komp, tady by se pracovalo! Po pravdě těch dnů, kdy jsem neotevřela počítač, neodpověděla na maily, neodučila nějakou lekci, nenatočila video, bylo.... vlastně žádnej. Tak nějak vím, že jsem si to tady dala za odměnu a tak nějak zkrátka nechci zahálet ani den, nemít pak večer blbej pocit. No a včera to přišlo. Neudělala jsem vůbec nic.
V rámci mýho dne nedělání na dokonalým místě jsem měla ale 2 procedůry. Žádná masáž ani kosmetika to nebyla . První věc byla pobyt v bublině se slanou vodou. Slanou tak, že vás nadnášela a byla tam tma, úplná. Ideální podmínky pro úplný vypnutí. Popravdě, z počátku se mi do toho zavřít moc nechtělo. Levitujete na hladině v teplé slané vodě a postupně odchází i vaše myšlenky. Stav na pomezí bdělosti a spánku. Nádhera! Hodina utekla strašně rychle.
Další byla cryosauna. Super věc tady v tom horkým prostředí. Dala jsem 3 minuty v -110 stupních a cítila se skvěle. Vtipní byli i chlapci, kteří v sauně byli se mnou. Z počátku jsem měla pocit, že to je součástí mého dárku, haha. K večeru přijely kámošky a společně jsme počuměly na epickej západ.
K narozeninám jsem si přála zážitek a tohle rozhodně byl. Jednak jsem musela překonat samu sebe a vydržet na jednom místě 9 hodin a nevytvářet hodnoty (v jednu chvíli mě napadlo si pro ten počítač nechat poslat taxík), druhak jsem se musela překonat (nemám ráda tmu a zimu) a vystoupit z komfortní zóny. Moc jsem si to užila a děkuju, že jste mi to tak hezky nachystali Katy Fuji a Vladimir Zak.
Comments